14. Bře. 2013

Jak správně akceptovat softwarová řešení?

Jak správně akceptovat softwarová řešení, to byl námět semináře, který pořádalo CACIO (Česká asociace manažerů informačních technologií). Jeho cílem bylo vysvětlit a upozornit na úskalí a možnosti akceptace nakupovaných/nabízených softwarových řešení.

Prezentace přednášejících přinesly informace a zkušenosti z této oblasti a to z různých pohledů ta tuto problematiku v závislosti na jejich činnosti. Protože je toto téma stále aktuální, připomeňme si některé z nich.

Prvotním úskalím jakékoli akceptace je nekompetentnost, (případně nedostatečná podpora ze strany vedení společnosti) za akceptaci odpovědných pracovníků zadavatele. 

Neznalý pracovník pak není schopen sestavit akceptační plán, který by dodavateli jasně stanovil, jak bude akceptace probíhat. V důsledku toho se zadavatel dostává do vleku dodavatele, není schopen účinně požadovat po dodavateli dodání optimálního softwarového řešení a s velkou pravděpodobností tak přijímá řešení dle představ dodavatele.

Dalším úskalím, které je svázáno s výše uvedeným, je zadá­ní zakázky. Obvykle bývá akceptace v uzavírané smlouvě sta­novena velmi vágně, bez měřitelných parametrů naplnění po­žadavků zadavatele. Tato neurčitost se často stává příčinou vy­hrocení smluvních vztahů až na samotném konci zakázky. Dodavatel tvrdí, že dodal vše, co je smlouvou požadováno, zatímco zadavatel konstatuje pravý opak. V lepším případě se obě strany dohodnou na řešení vzniklé situace, v horším případě skončí celá zakázka u soudu.

Na semináři zazněly doporučení, jak je možné předejít rizikům spojeným s akceptací softwarového řešení:

• Volba kvalitního projektového týmu za stranu zadavatele, která již do smlouvy zapracuje podmínky akceptace softwaro­vého řešení. Podmínky musí být měřitelné a musí být stanovena metodika, jak výsledky akceptace vyhodnotit a jaký výsledek je akceptovatelný.
• Průběžné monitorování a kontrola během dodávky softwaro­vého řešení zadavatelem za účelem odhalení chyb či odchylek, a to co nejdříve. Software, který je testován zadavatelem až při finální akceptaci, již obvykle nejde bez větších nákladů mě­nit a vždy znamená zpoždění dokončení zakázky.
• Přenesení odpovědnosti za ověření kvality dodávaného softwa­rového řešení na jiný subjekt. Tímto subjektem může být testovací laboratoř, certifikační či inspekční orgán, které mají pro ověřování softwarových řešení svůj postup. Doporučuje se, z důvodu vyšší důvěryhodnosti, využít služeb takových externích subjektů, které jsou nestranné a nezávislé a mají svůj postup akreditován u národního akreditačního orgánu (pro ČR – Český institut pro akreditaci, o.p.s.) 

 

Toto přenesení odpovědnosti může být využito v několika rovinách. Jsou jimi:

• Nákup již ověřeného softwarového řešení, tj. v rámci kvality stačí akceptovat pouze kvalitu nasazení softwarového řešení do prostředí zadavatele.
• Ověření kvality softwarového řešení a jeho použití jako součást akceptace.
• Ověření kvality softwarového řešení a jeho použití jako arbitrážního řízení při sporu o naplnění smluvního vztahu.

 

Co je tedy potřeba udělat, aby se stav akceptací změnil k lepšímu? Možností je hned několik:

• Začít studenty vysokých škol, kteří budou zastávat pozice řídících pracovníků projektů učit, co je v projektu důležité, místo toho, kolik metod implementace a akceptace existu­je. Z toho důvodu je i praxe těchto studentů na reálných projektech velkým přínosem.
• Věnovat dostatečnou přípravu na úvodní analýzu projektu, aby bylo možno sestavit jednoznačná měřitelná akceptační kritéria pro dodávané softwarové řešení do smlouvy.
• Angažovat třetí stranu (finančně nezávislou na výsledku pro­jektu) za účelem průběžné kontroly naplňování smluvního vztahu obě­ma stranami, respektive dílčí akceptace (kontroly kvality).

 

Autor článku: Ing. Jan Heisler, Relsie spol. s r. o., vyšlo v časopise Fórum, CACIO 

v kategoriích: Články, Různé, TOP články