Od elektronického hlasování vede již jen k krůček k přímé volbě
V souvislosti s těmito volbami se otevřela otázka přímé volby hejtmanů, ale i starostů.
Když se všechny strany víceméně na přímé volbě shodují (stejně to vypadá i u přímé volby prezidenta) v praxi se neděje nic podstatného a téma přímé volby upadá po uzavření volebních místností (zvolení prezidenta) do zapomnění a nezájmu politiků.
Vláda se dokonce v roce 2007 zavázala, že debatu o přímé volbě starostů otevře. Na dotaz Respektu.cz, jak to vypadá s expertní skupinou, která má změnu připravit, však ministerstvo vnitra ani po několika dnech neodpovědělo.
Zaměřili jsme se na jeden aspekt přímé volby na komunální a krajské úrovni. Došlo by k větší průhlednosti výkonu státní správy? Jak by to vypadalo s korupcí přímo volených zástupců? Omezila by se, nebo by se naopak zvýšila?
Ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka se nedomnívá, že by zavedení přímé volby vedlo k větší veřejné kontrole politiků. „Nevidím v tom přínos. Z hlediska transparentnosti to mnoho neznamená,“ sdělil pro Respekt.cz Ondráčka.
Roman Joch z Občanského institutu si naopak myslí, že by přímá volba měla být v české politické krajině běžnějším jevem. „Osobně tíhnu k tomu, že by se u nás mělo volit přímo. Obecně přímá volba znamená vyšší kontrolu od občanů,“ řekl Respektu.cz ředitel institutu.
Naopak si myslí, že současný systém je značně neprůhledný. V souvislosti s krajskými volbami se často poukazuje na nejasný systém zadávání veřejných zakázek, především v oblasti dopravy. (Více se tématu věnuje článek Respektu Vzhůru na kraje). Podle Jocha je právě nejvíce korupční prostředí na nižších úrovních politiky. „Lidé vybírají konkrétního člověka,“ spatřuje výhodu přímé volby Joch a upozorňuje na dobré zkušenosti z USA nebo Slovenska.
Naopak prezident by podle Jocha v ČR neměl být přímo volen, protože má spíše reprezentativní význam, než exekutivní pravomoci.
Populistické téma
Edvard Kožušník, šéf projektu Efektivní stát, se domnívá, že téma přímé volby je konjunkturální a populisticky se otevírá právě před volbami. Nicméně si myslí, že přímá volba může být velice levnou záležitostí, až se zavede elektronické hlasování v ČR.
Přímá volba by se dle něj však měla zavádět od komunální úrovně a teprve později do vyšších pater politiky. „Pokud tato vláda, nebo ta příští, zavede elektronické hlasování občanů, je to pouze krůček k tomu, aby se hlasovalo přímo.“
Slovenský příklad
Ředitelka slovenské pobočky Transparency International Emília Sičáková-Beblavá pro Respekt.cz uvedla, že v teoretické rovině by měla přímá volba na komunální a župní úrovni, jak byla na Slovensku zavedena, vést k tomu, že politici budou voličům lépe skládat účty za svá rozhodnutí. „V praxi to dost závisí na velikosti obce. Podle průzkumů, které jsme v dané oblasti dělali, se ukazuje, že vyšší důvěra je v menších městech a s velikostí obcí se zmenšuje.“
Podle Sičákové-Beblavé však větší zainteresovanost lidí ve větších městech nefunguje právě z neochoty politiků naslouchat problémům občanů.Na spory mezi starosty a zastupitelstvem na Slovensku upozornil Kožušník. „Nedokáži říci, zda tamní systém je lepší nebo horší než u nás.“
Přímá volba premiéra? Absurdní
Politolog Ladislav Mrklas je naopak k nápadu zavedení přímé volby skeptický a upozorňuje na slovenské problémy, kdy proti sobě často stojí starosta, župan (obdoba českého hejtmana) a zastupitelstvo a nejsou schopni se shodnout. „Slovensko je odstrašující případ. To by se přímo mohl volit i premiér,“ reagoval pro Respekt.cz. Naopak je přesvědčen, že v Česku krajská zastupitelstva často fungují lépe než sněmovna.
Podle Ondráčky je podstatnějším problémem reforma komunálních zákonů, aby bylo průhlednější hospodaření s obecním, městským a krajským majetkem. „Majetkové dispozice na těchto úrovních jsou naprosto neprůhledné. Je třeba také zpřísnit dohled nad firmami, které nižší samosprávné celky vlastní, například dopravní podniky.“
Zdroj: www.Respekt.cz
Odpovědět na příspěvek