Jak je to s poštovní adresou? Jak je definována, je předepsáno z čeho se skládá? (2.díl)
V tomto díle miniseriálu o problematice adres se zaměříme na poštovní adresu.
Jaký předpis poštovní adresu definuje a jak ji máme používat?
Již několik let všichni netrpělivě, očekáváme zákon o státních registrech, který by celou problematiku adres (a nejenom adres) přesně vymezil.
Jelikož zákon o státních registrech nebyl dosud vydán, nezbývá než se podívat na Zákon o poštovních službách, kde bychom definici adresy očekávali.
Na internetových stránkách bývalého Ministerstva informatiky naleznete popis problematiky i návrh zákona zmiňovaného Registru územní identifikace, adres a nemovitostí a také popis problematiky Poštovních služeb.
České pošta, s.p. je stále faktickým monopolem na poštovní služby, byť se aktuální legislativa tváří, že monopol právně neexistuje. A co k věci praví sama platná legislativa?
Zákon o poštovních službách č. 29/2000 Sb.
Zákon o poštovních službách č. 29/2000 Sb. prošel několika novelami. Ale nikdy se v něm slovo adresa nevyskytovalo. Pro účely tohoto zákona jsou v něm vymezeny základní pojmy jako adresát, odesílatel, příjemce.
Adresátem se rozumí osoba, která je na poštovní zásilce nebo v dokladu o poštovním poukazu („česky“ rozuměj: složenka, poštovní poukázka) jako adresát odesílatelem označena, příjemcem je adresát, popřípadě jiná(!) osoba, které podle tzv. poštovní smlouvy má nebo může být vydána poštovní zásilka nebo vyplacena poukázaná peněžní částka.
O adrese, kterou je určen adresát (případně odesílatel) ani zmínka. Slovo adresa v zákoně o poštovních službách zkrátka nenajdete, natož aby zde bylo stanoveno co to adresa je, z čeho se skládá. V minulosti byly k zákonu o poštovních službách vydány prováděcí vyhlášky.
První vydána Ministerstvem dopravy a spojů, posléze byla nahrazena obdobnou vyhláškou vydanou Ministerstvem informatiky. Tyto vyhlášky jsou dnes historií. V obou vyhláškách byla adresa definována, bylo precizně vyjmenováno, co je adresa poštovní zásilky, co a v jakém pořadí obsahuje.
Mimo jména fyzické osoby či názvu právnické osoby (firmy, úřadu atd.), bylo předepsáno uvést: název ulice či náměstí (pokud se v místě názvy veřejných prostranství používají – v malých obcích nemusí být pojmenovány ulice), číslo domu, popřípadě i číslo bytu, název obce, její části, pokud již není součástí v adrese uvedeného názvu adresní poštovní provozovny (tj. místní „pošty“) a poštovní směrovací číslo.
Zdůrazňujeme, že poštovní adresa byla tehdy svojí strukturou definována v ministerské vyhlášce, vydané jako prováděcí k zákonu o poštovních službách, a tím byla poštovní adresa přesně určena a zakotvena v legislativě.
Toto je již minulostí.
V souvislosti s přizpůsobením práva Evropské unii byla i druhá prováděcí vyhláška v roce 2005 zrušena novelou zákona o poštovních službách.
A pojem závazné poštovní adresy tak z legislativy vymizel.
Zrušené vyhlášky obsahovaly tzv. poštovní podmínky poštovních služeb.
Dnes zákon o poštovních službách přenáší povinnost vydat poštovní podmínky na provozovatele poštovních služeb.
Teoreticky na každého provozovatele, v praxi jen na (zatím?) jednoho, na Českou poštu, s.p. Vyhlášením poštovních podmínek nabízí provozovatel každému uzavření poštovní smlouvy podle těchto poštovních podmínek.
Poštovní smlouvou – zjednodušeně řečeno – je závazek vykonání poštovní služby, např. doručení zásilky či peněz. Vyhlášením se rozumí zveřejnění poštovních podmínek ve všech provozovnách provozovatele na místě veřejně přístupném, případně též způsobem umožňujícím dálkový přístup (tj. jsou na internetu). Provozovatel, v reálu Česká pošta, s.p., je povinna předložit na žádost poštovní podmínky k nahlédnutí v kterékoliv své provozovně (poště, poštovním úřadu), v níž lze poštovní smlouvu uzavřít, tj. podat zásilku, dopis, balíček, složenku.
Poštovní podmínky musejí mít písemnou formu, co je psáno, to je dáno, zaměstnanec pošty by neměl požadovat věci nad jejich rámec. Poštovní podmínky obsahují požadavky, které má splnit odesílatel před uzavřením poštovní smlouvy, způsob, jakým se má postupovat při poštovním podání, práva a povinnosti, které se mají stát obsahem právního vztahu vzniklého z poštovní smlouvy.
Poštovní smlouvu lze uzavřít širokým spektrem úkonů. Např. vhozením dopisu do poštovní schránky, užitím poštovních služeb u poštovní přepážky, atd. A též podpisem písemné smlouvy na vybrané služby. (Je zde paralele s kupní smlouvou. Stejně tak uzavřu kupní smlouvu požádáním prodavačky o rohlíky z regálu nebo smluvní strany uzavřou písemnou kupní smlouvu na zboží, nemovitost, atd.) U poštovní smlouvy, tj. při použití poštovních služeb, se předpokládá, že jsem (ve vlastním zájmu) seznámen s poštovními podmínkami (a lépe i se zákonem o poštovních službách). Obávám se, že je málo kdo četl.
Z poštovních podmínek musí vyplývat vždy způsob, jakým lze provozovateli navrhnout uzavření poštovní smlouvy a další podmínky a povinnosti. Mnozí z nás si ani neuvědomují, že v okamžiku, kdy se chytají vhodit dopis do poštovní schránky nebo podávají na poště dopis, balíček, složenku, že se chystají „navrhnout“ a uzavřít poštovní smlouvu.
Poštovní podmínky stanoví povinnou úpravu poštovní zásilky, její přípustné rozměry (i minimální) a hmotnost. Vyplývá z nich, který obsah poštovní zásilky je považován za nebezpečný nebo vyžadující zvláštní zacházení, povinná zvláštní úprava takové poštovní zásilky nebo další náležitosti, které musí splnit odesílatel, který obsah poštovní zásilky není dovolen. Takto obecně to předepisuje zákon o poštovních službách.
POŠTOVNÍ PODMÍNKY České pošty, s.p., ZÁKLADNÍ POŠTOVNÍ SLUŽBY
(poslední verze platí od 1. května 2007)
Zde je uvedeno: Poštovní adresa adresáta musí být uvedena tak přesně, aby nevznikly pochybnosti, kde a komu má Česká pošta, s. p. poštovní zásilku dodat.
A konečně je zde popsána kýžená adresa pro vnitrostátní poštovní zásilky:
Poštovní adresa v následujícím pořadí obsahuje:
a) označení adresáta – u fyzické osoby její jméno a příjmení, k nimž může být připojeno její
rodné číslo nebo datum narození; u právnické osoby její název nebo obchodní firma,
případně i označení příslušné organizační složky,b) má-li být poštovní zásilka adresátovi dodána prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické
osoby, i její dostatečně přesné označení,c) místo dodání – název ulice, náměstí apod., pokud se v tomto místě užívají; číslo domu,
případně i číslo bytu; název obce, její části apod., pokud není součástí názvu adresní pošty,d) poštovní směrovací číslo přidělené podnikem poště, která je pro danou poštovní adresu
podnikem určena jako adresní pošta; je-li adresátovi podnikem přiděleno zvláštní poštovní
směrovací číslo, může být použito místo poštovního směrovacího čísla adresní pošty,e) název adresní pošty.
Adresní údaje, poštovní známky a poznámky se na příslušnou plochu umísťují takto: v pravé dolní čtvrtině poštovní adresa adresáta, v pravé horní čtvrtině poštovní známky, v levé horní čtvrtině poštovní adresa odesílatele; pod ní poznámky nebo nálepky týkající se zvolené poštovní služby, obsahu poštovní zásilky nebo způsobu, jakým se má s poštovní zásilkou zacházet.
U vnitrostátní poštovní poukázky (složenky) je skladba adresy stejná jako u vnitrostátní poštovní zásilky. (Poštovní poukázka C nebo (výplatní) poštovní poukázka B.)
U poštovní poukázky, u níž má být poukázaná peněžní částka vyplacena bance s tím, že je určena pro majitele účtu vedeného touto bankou, v takovém případě tvoří poštovní adresu číselné označení příslušného účtu a kód banky, která ho vede. (Poštovní poukázka A)
V příloze č. 2 poštovních podmínek České pošty jsou uvedeny desítky možných doporučených vzorů psaní poštovních adres na vnitrostátních poštovních zásilkách a na vnitrostátních poštovních poukázkách. (V aktuální platnosti od 1. listopadu 2006.)
V příloze č. 7 poštovních podmínek České pošty, s. p., Základní kvalitativní požadavky (poslední znění účinné od 1. 4. 2007) je mimo jiné uvedeno: Názvem adresní pošty se rozumí označení pošty zastávající funkci adresní pošty, jež je doporučováno Českou poštou, s. p., pro použití v poštovní adrese. Pozor, zde se objevilo slovíčko „doporučováno“.
Tedy je použití tohoto prvku poštovní adresy doporučováno, nikoliv předepsáno?
Nicméně Česká pošta, s. p., je povinna u kterékoliv pošty (provozovny) na požádání sdělit, která pošta je pro žadatelem udanou adresu určena jako adresní; sdělit musí její název a poštovní směrovací číslo.
Česká pošta, s. p. je povinna sdělit tuto informaci na počkání (do 10 adres).
Na vybraných poštách je žadateli k dispozici počítač s programem umožňujícím, aby si informace samoobslužně vyhledal. Nebo použije doma internet.
Je-li v obci nebo místní části zřízeno více pošt, pro odlišení názvu adresní pošty od názvů jiných pošt zřízených v téže obci nebo místní části smí být použit pouze doplňující číselný údaj.
Název adresní pošty nesmí být oproti názvu obce nebo názvu místní části rozšířen, natož měněn.
Česká pošta, s. p. je povinna u každé pošty zveřejnit doporučené vzory psaní poštovní adresy. Tyto vzory musí zahrnovat všechny typy poštovních adres popsaných v poštovních podmínkách. Tyto a další předepsané informace jsou povinně a volně vystaveny, tak, aby neunikaly pozornosti osob, které jsou přítomny v prostorách pošty, a aby se tyto osoby mohly, mají-li zájem, seznamovat s jejich obsahem bez nutnosti kontaktovat pracovníky pošty.
Česká pošta, s. p., je povinna předat nejméně jednou ročně všem fyzickým osobám, které se podle jejích poznatků zdržují v České republice, a všem právnickým osobám, které podle jejích poznatků mají v České republice své sídlo, kancelář, provozovnu apod., písemnou informaci o poště (místně příslušné provozovně), která je pro jejich adresu určena jako ukládací, písemnou informaci o vzoru psaní poštovní adresy v daném místě (tj. jak nejlépe má napsat adresu ten, kdo mi chce něco poslat) a doporučené vzory psaní poštovní adresy všech typů poštovních adres popsaných v poštovních podmínkách a další množství předepsaných užitečných informací a rad.
Součástí informace, o vzoru psaní poštovní adresy v daném místě, musí být upozornění na to, že použití vzoru není povinné a že vzor je pouze doporučením České pošty, s. p. .
Závěrem
Odesílající musí mít svoji „znalost“ adresy adresáta, jak by měla adresa vypadat si zjistí v poštovních podmínkách či na poště nebo na internetu, na poště mu na požádání sdělí přesný název adresní pošty a poštovní směrovací číslo. Pro získání poštovní adresy může požít UIR-ADR, Územně identifikačním registrem adres – je-li tam adresa uvedena správně.
Není-li použití vzoru povinné, dá se vyvozovat, že přesnost zápisu poštovní adresy je na vůli odesilatele do té míry, dokud nehrozí vznik pochybnosti, kde a komu má Česká pošta, s. p. poštovní zásilku dodat. Takto demokraticky je nám občanům umožněno psát poštovní adresu. Ale držet se vzorů je více než doporučitelné.
A my co se potýkáme s prací s informačními systémy veřejné správy ISVS?
Vztahuje se na nás a naše podpůrné softwarové systémy stejná svoboda, co se týče zápisu poštovní adresy, nebo máme privilegium v nějakém předpisu, který přesněji, jednotně či dokonce závazně stanový jak máme napsat na „úřední“ obálku poštovní adresu?
Uvnitř obálky může být dokument, který obsahuje adresu obyvatele, firmy, orgánu veřejné správy a pod. Adresa na dokumentu nemusí být totožná s poštovní, adresa na dokumentu musí jednoznačně určit, definovat fyzickou či právnickou osobu již se dokument týká. Poštovní adresa má hlavní úkol umožnit doručení.
Metodika tvorby doručovacích adres je informativní přílohou Standardu ISVS k prostorové identifikaci – 008/04.02, od 1.1.2007 zrušeného, jako všechny standardy ISVS. To, že ISVS ze závazného celostátního registru adres načtou jedinečnou úplnou a dokonalou poštovní je zatím hudbou budoucnosti.
Nejvíce se k tomuto cíli přiblížil IS státní sociální podpory, pro veřejnost jsou na internetu přístupné Elektronické formuláře SSP provázané s UIR-ADR, Územně identifikačním registrem adres. UIR-ADR bude jeden z pilířů z nichž vzniknou závazné adresní registry adres. Ale to jsou další témata k přemýšlení a diskusi.
Poznámka: poštovní adresy typu "poštovní přihrádka s číslem“ nebo „označení dodávací schrány“ (opravdu schrány, nejde o překlep) či "poste restante" zde nebyly diskutovány, neboť to nejsou „plnohodnotné“ adresy ve smyslu prostorové identifikace.
Díly seriálu:
Adresy a problémy s nimi spojené (1.díl)
Jak je to s poštovní adresou? Jak je definována, je předepsáno z čeho se skládá? (2.díl)
Adresy s přívlastkem – „Druhy“ adres (3.díl)
Kdo určuje názvy ulic, čísla popisná a čísla orientační? (4.díl)
Odpovědět na příspěvek