Vidím (digitální) město veliké
Metropolitní sítě byly jedním z velkých témat letošní konference ISSS v Hradci Králové. Přímo v kongresovém centru Aldis dokonce jedno dočasné digitální město vzniklo.
Jmenovalo se Chytrov a zástupci osmi společností, které v projektu „Digitální město“ spojily své síly, přímo na místě demonstrovali digitální možnosti pro opravdová česká města.
Pět otázek pro Renátu Drahorádovou, mluvčí projektu Digitální město:
Mohla byste čtenářům ISVS.CZ představit, jak takové digitální město funguje a jaké funkcionality nabízí?
Digitální město není funkčně ohraničený produkt. Je to vize a inspirace pro města, jak implementovat nové služby pro své organizace a občany pomocí metropolitní komunikační infrastruktury. Hovoříme o těchto základních oblastech: chytrá administrativa (označovaná také jako eGovernment), školství, doprava, zdravotnictví, občanská bezpečnost, životní prostředí, sociální služby atd. Seznam jednotlivých služeb není konečný a neustále přibývají nové.
Jmenujme alespoň městské kamerové systémy, měření hluku, elektronické parkování, komunikaci na PDA pro zaměstnance města, přístup k městskému portálu pro občany, multimediální výuku pro školy, videokonference, sdílení centrálního úložiště, využití městského geografického systému a mnoho jiných.
Vraťme se ještě na chvíli k letošnímu desátému ročníku konference ISSS v Hradci Králové, na které jste Digitální město poprvé představili veřejnosti.
Asi ne všechny agendy a funkcionality hypotetického digitálního města bylo možné předvést na místě. Co tedy bylo možné si na konferenci prohlédnout?
Toto první představení Digitálního města považujeme za pilotní. Se spolupracujícími partnery jsme se shodli, že bylo úspěšné a proto se dá předpokládat jeho opakování. Kromě toho se hlásí další partneři se zájmem o spolupráci. Digitální město bylo samozřejmě limitováno prostorem a částečně i podmínkami instalace komunikační infrastruktury (stejně jako v mnohým skutečných městech).
Přesto se podařilo představit zajímavé služby: IS pro obce, kontaktní centrum pro občany, e-parkování, využití GISu pro organizace města, IS pro zdravotnická zařízení nebo propojení vysílaček jednotlivých týmů IZS s okolním světem. K vidění byla i živá ukázka bezdrátové WiFi MESH technologie, která nabízí rychlou a levnou výstavbu přístupové komunikační sítě v prostředí města. Návštěvníci shlédli ukázku přenosu obrazu z kamerového systému přes tuto technologii.
Projekt Digitální město měl na ISSS zacíleno na politické představitele a manažery měst. Co jste chtěli těmto skupinám sdělit?
Chtěli jsme především ukázat souvislosti mezi komunikační infrastrukturou a jednotlivými službami na území města. Mnoho manažerů a politiků zná jednotlivé aplikace ale málokterý si uvědomuje synergické efekty, pokud je daná služba (např. ekonomický IS) řešena centrálně pro všechny organizace města. A k tomu je potřeba médium, které všechny informace dokáže rychle a bezpečně přenést – tedy metropolitní komunikační infrastruktura.
Existuje již v České republice skutečné plnohodnotné digitální město, nebo jsou alespoň města, která se tomu blíží? Která zahraniční metropolitní řešení jsou pro vás inspirací?
Ideální digitální město snad ještě neexistuje, snad možná v zahraničí Singapur. Mnohá česká města se ale tohoto směru drží. Jmenujme alespoň Plzeň, Liberec, z menších měst Svitavy, Pelhřimov a další. Myslíme, že zde velmi dobře funguje efekt dobré praxe, kdy jakákoliv nová zajímavá služba je často replikována v jiných městech.
Existují nějaké bariéry (legislativní, finanční atd.), které dosud brání nasazení metropolitních digitálních řešení v českých městech? Jak se k metropolitním sítím stavějí zástupci radnic?
Pomineme-li obecnou složitost stavebního řízení, která bohužel v případě optických sítí značně zpomaluje realizaci, jsou asi největší překážkou finance. Proto je velmi důležité, aby města využívala všech rekonstrukcí kanalizace, vozovek a chodníků k instalaci trubek pro optická vlákna. Zajímavým obchodním modelem je spolupráce veřejného a privátního sektoru, která je v zahraničí častá (např. CityNet Amsterodam, Brescia, Philadelhia atd.). Role města je pak v dlouhodobé investici do optické nebo bezdrátové infrastruktury a soukromý subjekt potom zajišťuje provoz sítě.
Taková infrastruktura by poté měla být otevřena trhu na bázi rovného přístupu. Byť je tento model z důvodu údajného porušení hospodářské soutěže některými českými provozovateli napadán, je při dodržení metodiky EU asi nejefektivnější cestou, jak skloubit finanční a provozní stránku metropolitní infrastruktury. V oblasti aplikací jsou asi největší překážkou legislativní bariéry, které komplikují elektronizaci některých agend. Domníváme se ale, že současná vláda pracuje na jejich odstranění.
Na projektu "Digitální město" se podílí:
Cisco Systems s. r. o.
GEODIS BRNO, s. r. o.
ICZ, a. s.
Siemens IT Solutions and Services, s. r. o.
Simac Technik ČR, a. s.
STAPRO, s. r. o.
Telefónica O2 Czech Republic, a. s.
Triada, spol. s r. o.
Odpovědět na příspěvek