Elektronický doklad v účetnictví – Elektronický podpis (3. díl)
Obecně se má za to, že podpis je něco, co podepisující osoba připojí k určitému dokumentu a tím vlastně spojuje dokument se svou identitou.
Elektronickým podpisem se zpravidla myslí něco, co vytváří podepisující osoba prostřednictvím svých dat a prostředků pro vytváření elektronického podpisu (viz. zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu §2, písm. n.) a pomocí dokumentu nebo jiného objektu, který tímto podepisuje. Tímto ale není myšlen podpis, který je prostě napsán z klávesnice například v podobě "Miroslav Lorenc".
Je zřejmé, že takovýto podpis je snadno kopírovatelný na jiná místa nebo do jiných dokumentů a je obtížné ho nějak pevně spojit s obsahem dokumentu. Takovýto podpis nelze považovat za příliš důvěryhodný, a proto se touto podobou elektronického podpisu nebudeme dále zabývat.
V praxi se pod pojmem elektronický podpis myslí především digitální data, která podepisující osoba vytváří pomocí svých dat pro vytváření elektronického podpisu a spojuje tím tato data s obsahem dokumentu a svou totožností. Elektronický podpis však nelze chápat jako průkaz totožnosti jako je tomu například u občanského průkazu nebo cestovního pasu.
Ručně psaný podpis na papíře má mnoho společného s elektronickým podpisem.
- ručně psaný podpis je ve své podstatě pokaždé stejný, i když, díky své originalitě, je pokaždé trochu jiný
- elektronický podpis je ve své podstatě pokaždé jiný, podpis je přímo závislý na podepisované zprávě
Vlastnoruční podpis může existovat sám o sobě, zatímco elektronický podpis nikoliv.
Vlastnoručním podpisem můžeme podepsat například čistý bílý papír, na který pak někdo později může cokoli připsat. To v případě použití elektronického podpisu možné není. Respektive je, ale takto pozměněný elektronický dokument by se jevil jako papír s přeškrtaným a následně přepsaným vlastnoručním podpisem.
Zákon o elektronickém podpisu je ve své definici elektronického podpisu velmi blízko definici uvedené ve Směrnici Evropského Parlamentu a Rady 1999/93/EC.
Elektronický podpis – (general electronic signature)
"…údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které umožňují ověření totožnosti podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě."
Zákon o elektronickém podpisu §2, písm. a
Srovnejte s:
Elektronický podpis – (general electronic signature)
"Electronic signature means data in electronic form which are attached to or logically associated with other electronic data and which serve as a method of authentication."
Directive 1999/93/EC, Article 2-1
překlad:
Data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným elektronickým datům nebo jsou s nimi logicky spojena, a která slouží jako metoda autentizace.
Všimněme si, že zákonem není v tomto případě definován žádný konkrétní formát nebo standard ani žádné specifické požadavky, které by určovaly podobu vytvářených nebo podepisovaných dat.
Zaručený elektronický podpis
Právní normy dále definují další, vyšší typy elektronických podpisů.
Zaručený elektronický podpis – (advanced electronic signature)
"elektronický podpis, který splňuje následující požadavky:
1. je jednoznačně spojen s podepisující osobou,
2. umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě,
3. byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou,
4. je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat"
Zákon o elektronickém podpisu §2, písm. b
Srovnejte s:
Zaručený elektronický podpis – (advanced electronic signature)
"advanced electronic signature‘ means an electronic signature which meets the following requirements:
(a) it is uniquely linked to the signatory;
(b) it is capable of identifying the signatory;
(c) it is created using means that the signatory can maintain under his sole control;
(d) it is linked to the data to which it relates in such a manner that any subsequent change of the data is detectable."
Directive 1999/93/EC, Article 2 -2
překlad:
elektronický podpis, který splňuje tyto požadavky:
(a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;
(b) umožňuje identifikovat podepisující osobu;
(c) je vytvořen s využitím prostředků, které podepisující osoba může mít plně pod svou kontrolou;
(d) je spojen s daty, ke kterým se vztahuje tak, aby bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu těchto dat
Takto definovaný elektronický podpis už nám přesněji objasňuje vlastnosti, které jsou třeba, aby elektronický podpis měl a nástroje k vytvoření takového podpisu. "Musí to být postup, zaručující určité vlastnosti, které podepsaný dokument získá. Strana, která získá podepsaný dokument bude samozřejmě chtít být ubezpečena, že autorem dokumentu je označená osoba, že se seznamuje s přesným obsahem dokumentu, že může na základě takto získaného dokumentu konat a mít přitom určité záruky od autora dokumentu." (zdroj PINKAVA, Jaroslav: Elektronický podpis – využití v bankovnictví. Seminář, Bankovní institut vysoká škola, a.s., 7.12.2000.)
Elektronický podpis může díky svým parametrům poskytnout i další služby jako prokázání existence dokumentu v určitém čase, šifrování obsahu dokumentu apod., ale protože tyto vlastnosti nenáleží podpisu vlastnoručnímu, neklademe je primárně ani na podpis elektronický.
Díly seriálu:
Elektronický doklad v účetnictví – Podpis (1. díl)
Elektronický doklad v účetnictví – Vlastnoruční podpis (2. díl)
Elektronický doklad v účetnictví – Elektronický podpis (3. díl)
Požadavky kladené na elektronický podpis (4. díl)
Druhy elektronických podpisů (5. díl)
Náležitosti účetního dokladu (7. díl)
Co vše skrývá dokument v elektronické podobě (8. díl)
Elektronický podpis a informace v něm obsažené (9. díl)
Elektronická komunikace organizace (10. díl)
Možnosti elektronické komunikace organizace (11. díl)
Efektivní elektronická komunikace – to je EDI (12. díl)
Šifrování – kryptografické základy digitálního podpisu (14. díl)
Význam šifrování a jeho typy (15. díl)
Symetrické šifrovací algoritmy (16. díl)
Šifrování – k čemu slouží a jak ho využít (17. díl)
Ověření identity a elektronický podpis (18. díl)
Odpovědět na příspěvek