Elektronický doklad v účetnictví – Vlastnoruční podpis (2. díl)
Pokud bychom hledali v českém právním řádu nějakou definici typu vlastnoruční podpis, listina a podobně, neuspěli bychom. Náš právní řád sice tyto pojmy používá, ale nijak taxativně je nedefinuje. Není ani popsáno, zda je podpisem řetězec znaků, strojový či jinak mechanicky na listině vytištěný podpis, případně vlastnoruční podpis, takzvaný "klikyhák", či zda je třeba uvést skutečné a úplné jméno tak, jak je zapsáno v matrice a osobních dokladech jednající osoby (tedy nejenom včetně jména a příjmení, ale také i titulů, případně bydliště, rodného čísla, apod.).
Co je tedy vlastnoručním podpisem?
Dejme tomu, že pro naše účely určitě vystačíme s tím, že je to řetězec znaků například "Miroslav Lorenc" napsaných Miroslavem Lorencem vlastní rukou.
Pro ověření pravosti takto podepsaného dokumentu můžeme použít mnoho technik, jako jsou grafologie (více například Faltus, Radim: Podpis pohledem právníka) nebo daktyloskopie (otisky prstů), které nám pomohou určit autora podpisu.
Vlastnoruční podpis i jeho doplňkové mechanické prostředky jako je například razítko lze do určité míry úspěšně napodobit, a tím zpochybnit identifikaci určité osoby s konkrétním právním úkonem. Za účelem právní jistoty pravosti vlastnoručního podpisu je tak třeba, aby byl podpis nějakým dalším způsobem ověřen – buď za přítomnosti úřední osoby, jež může vahou své veřejnoprávní autority dosvědčit, že náš podpis je skutečně náš, a že to, co podepisujete, souhlasí s naší vůlí nebo například v bance prokázáním podepisující osoby dokladem totožnosti.
Spory o pravost vlastnoručního podpisu řeší soud. Soudce sám však potřebnými zkušenostmi a znalostmi obvykle nedisponuje, a za tím účelem k ověření pravosti sporného podpisu povolá jedinou k tomu zákonem zmocněnou osobu, a tou je písmoznalec. Ten na základě svého úředního zmocnění k výkonu znalecké činnosti v oboru písmoznalectví za použití daných postupů zjistí pravost či nepravost podpisu.
Díly seriálu:
Elektronický doklad v účetnictví – Podpis (1. díl)
Elektronický doklad v účetnictví – Vlastnoruční podpis (2. díl)
Elektronický doklad v účetnictví – Elektronický podpis (3. díl)
Požadavky kladené na elektronický podpis (4. díl)
Druhy elektronických podpisů (5. díl)
Náležitosti účetního dokladu (7. díl)
Co vše skrývá dokument v elektronické podobě (8. díl)
Elektronický podpis a informace v něm obsažené (9. díl)
Elektronická komunikace organizace (10. díl)
Možnosti elektronické komunikace organizace (11. díl)
Efektivní elektronická komunikace – to je EDI (12. díl)
Šifrování – kryptografické základy digitálního podpisu (14. díl)
Význam šifrování a jeho typy (15. díl)
Symetrické šifrovací algoritmy (16. díl)
Šifrování – k čemu slouží a jak ho využít (17. díl)
Ověření identity a elektronický podpis (18. díl)
Odpovědět na příspěvek