OSS příležitostí pro Evropu
Větší využívání open source software je jednou z cest, jak může Evropa dohonit rozjetý vlak amerického ICT průmyslu. I to je jeden ze závěrů studie s názvem Ekonomický dopad open source software na inovaci a konkurenceschopnost odvětví informačních a komunikačních technologií (ICT) v EU.
Josef Hruška z oddělení průřezových projektů EU na Ministerstvu informatiky má zatím jen předběžné manažerské shrnutí studie, definitivní znění zveřejníme, jakmile bude k dispozici. Hlavní závěry a nálezy se však již měnit nebudou a podle Hrušky by mohla studie zvednout zájem veřejné správy problematiku OSS.
Podle studie využívá FLOSS, tedy Free/Libre/Open Source Software, ve své činnost značný podíl soukromých i veřejných organizací. Ve veřejném sektoru je vysoká penetrace FLOSS zejména v Evropě. V soukromém sektoru jsou v Evropě při zapojování FLOSS aktivní hlavně malé a střední podniky, zatímco Spojené státy vedou ve využití FLOSS u velkých podniků. Téměř dvě třetiny evropského open-source softwaru dnes vzniká z iniciativy jednotlivců, firmy přispívají zhruba 15 % a instituce dalšími 20 %. Vývojářská aktivita jednotlivců má pozitivní vliv na konkurenceschopnost evropských malých a středních podniků.
Silné stránky Evropy v přístupu k FLOSS je její silná komunita aktivních vývojářů, malé firmy a sekundární softwarový průmysl; slabé stránky zahrnují obecně nižší úroveň ICT investic a nižší míru využívání FLOSS velkými průmysly v porovnání s USA.
Dobrovolné úsilí
Existující celosvětová základna kvalitních FLOSS aplikací by při jejich komerčním vývoji s rozumnou kontrolou kvality a distribucí stála firmy téměř 12 miliard euro. Programy na bázi FLOSS dnes obsahují kolem 130 tisíc člověkoroků odpracovaných programátory, kteří nejsou přímo placeni za vývoj. Každoročně tak vývojáři dobrovolně přispějí 800 milionů euro, z toho polovina je vytvořena v Evropě. Práce vynaložená na FLOSS se vzhledem ke své nekomerčnosti neprojevuje v národních účtech zemí.
Započtením hodnoty vytvořeného FLOSS tedy vzrůstá „skutečný“ podíl softwarových investic do roku 2010 z 2,0 % na 2,4 % HDP v USA a z 1,2 % na 1,7 % HDP v Evropě. Zdvojnásobení míry vyžívání FLOSS v Evropě by tak podle studie vedlo k nárůstu evropských „skutečných“ softwarových investic na úroveň kolem 2 % HDP. Mezera v investicích v porovnání s USA by se ještě sice neuzavřela, výrazně by se však zúžila.
Příležitost pro evropské podniky
Nižší schopnost Evropy oproti USA vytvářet nové softwarové podniky je historicky daná omezeným rizikovým kapitálem a menší tolerancí vůči riziku. Vysoký podíl evropských FLOSS vývojářů tak podle studie nabízí jedinečnou příležitost k vytvoření nových softwarových podniků a dosažení Lisabonských cílů, podle kterých se má Evropa stát nejvíce konkurenceschopnou znalostní ekonomikou do 2010.
Jaká obecná opatření v oblasti politiky studie navrhuje?
- Vyhnout se znevýhodňování FLOSS v záměrech výzkumu a vývoje, ve veřejném financování výzkumu a vývoje a ve veřejných zakázkách softwaru.
- Podporovat výzkum a standardizaci FLOSS.
- Vyhnout se celoživotní závislosti na dodavateli/výrobci (vendor lock-in) – vzdělávací systém má studenty vybavit obecnými IT dovednostmi, nikoli znalostí specifických aplikací.
- Povzbudit partnerství mezi velkými firmami, malými a středními podniky a FLOSS komunitou.
- Příspěvky na FLOSS software mohou být považovány pro daňové účely za charitativní dary. Kde je toto již možné, šířit povědomí mezi firmami, přispěvateli a autoritami.
FLOSS
Zpráva používá pojem Free/Libre/Open Source Software (FLOSS) pro pojmenování jednoho fenoménu známého jako "libre software", "free software" (svobodný software) či "open source software" (software s otevřeným zdrojovým kódem). Vychází z výsledků průzkumu EU mezi vývojáři FLOSS, který ukázal, že většina evropských vývojářů se identifikuje s termínem "free software", zatímco „libre software“ (logiciel libre, software libre, software libero) je oblíbeným termínem v jižní Evropě a Latinské Americe.
Odpovědět na příspěvek