Legislativa MI ČR pro veřejnou správu
Věcný záměr zákona o výměně dat ve veřejné správě
Záměr Ministerstva informatiky z ledna letošního roku na vypracování návrhu zákona, který by upravil způsob datové výměny a zajistil kompatibilitu dat pro jejich funkční sdílení mezi orgány veřejné moci, se naplňuje. Zákon má umožnit sdílení dat formou dálkového přístupu jak mezi orgány veřejné moci navzájem, tak mezi nimi a veřejností. Data mohou být sdílena orgány veřejné moci jen při činnostech, které souvisí s výkonem veřejné správy, nikoliv tedy pro jejich interní potřeby nebo v jiných případech, kdy jejich činnost není výkonem veřejné správy. Zákon předpokládá sdílení dat ve dvou základních případech.
Orgán veřejné moci se může obrátit formou elektronického formuláře s individuálně určeným požadavkem na správce informačního systému (podle zákona 365/2000, o informačních systémech veřejné správy), ve kterém je uložen požadovaný originální evidovaný údaj – tzv. referenční údaj. Požadavek musí být opatřen elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou, jejíž zavedení předpokládá novela zákona o elektronickém podpisu (elektronická značka se odlišuje od elektronického podpisu v zásadě tím, že je přiřazována el. dokumentům hromadně, resp. automaticky, elektronickým podpisem musí jeho držitel označit každý dokument samostatně).
Ve druhém případě bude probíhat sdílení referenčních údajů mezi zákonem stanovenými informačními systémy veřejné správy zcela automaticky. Správci informačních systému veřejné správy budou mít povinnost takto přejímat referenční údaje z jiných ISVS. Tím se zajistí v ideálním případě stav, kdy originální, poprvé získaný údaj při správní činnosti orgánu veřejné moci budou mít k dispozici i ostatní orgány, a to s minimálním časovým odstupem. Věcný záměr zákona předpokládá přetvoření některých již existujících databází (evidence obyvatelstva, katastr nemovitostí) do podoby registrů nebo vytvoření registrů zcela nových, dosud postrádajících svoji speciální právní úpravu. Jedná se o registry územní identifikace a adres, hospodářský registr.
Registry budou považovány zásadně za veřejné seznamy, pokud jejich přístupnost neomezí zvláštní právní úprava. Údaje v nich obsažené jsou považovány za pravdivé, nebude tedy třeba je dále ověřovat, a tím potvrzovat jejich pravost. Samozřejmě, že údaj obsažený v registru nemusí vždy, z různých důvodů, odpovídat skutečnému stavu. Proto úprava připouští možnost prokázat, že údaj je nepravdivý.
K zajištění maximální míry správnosti údajů v registrech mají orgány veřejné moci povinnost sdělit správci referenčního údaje rozpor se skutečností, pokud jej zjistí. Zákon, bude-li v této podobě přijat, znamená pro právnické i fyzické osoby dvě důležité změny. Úřady získají aktualizovaný, vzájemně dobře provázaný systém údajů, kdy bude platit pravidlo: Údaj, který získá jeden orgán veřejné moci, mají k dispozici (v mezích své působnosti a pravomoci) i ostatní orgány. Subjekty, přicházející do styku s orgány veřejné moci, nebudou muset duplicitně opatřovat a poskytovat své údaje. A to může mnohému z nás přinést nezanedbatelné úspory času, peněz i zbytečně vynakládané námahy.
Novela zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy projednávána ve vládě.
Klíčový právní předpis pro oblast správy informačních systémů, včetně jejich atestací postoupil v legislativním procesu do další fáze a je, po vypořádání připomínkového řízení, na kterém se aktivně podílela i naše společnost, připraven k projednání ve vládě. Novela zákona, jehož účinnost se předpokládá k 1. 5 2005, sestává ze dvou částí.
První upravuje vlastní správu informačních systémů orgány veřejné správy, včetně jejich povinnosti zajistit atestaci stanoveného okruhu informačních systémů. Novela rozšiřuje pojem informačních systémů veřejné správy a zavádí obsahově širší pojem informační systémy ve veřejné správě. Standardy Ministerstva informatiky mají být podle novely nahrazeny vyhláškami ministerstva, nepůjde však o náhradu mechanickou. Rozšiřuje se i úprava podmínek pro udělování pověření k výkonu atestací. Především je však nově zaveden institut akreditující osoby s celorepublikovou výhradní působností, která uděluje žadatelům o akreditaci osvědčení o akreditaci, které je nezbytnou podmínkou pro udělení pověření k provádění atestací ministerstvem.
Druhá část novely pak upravuje postup při vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy. Některé (zákonem kvalifikované) osoby nyní budou moci vydávat ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy. K novele zákona se vrátíme podrobným článkem po jejím schválení.
Převzato z Relsie Žurnálu č.06/2004
Odpovědět na příspěvek